Rád bych s Vámi v tomto článku otevřeně sdílel svůj osobní příběh z několika posledních let, v průběhu kterých jsem se nečekaně a hluboce zamiloval do přírody a hor a následně získal inspiraci a motivaci k vytvoření těchto stránek. Jak už to bývá u všech velkých životních proměn, přiznám se Vám hned na úvod, že pro mě nebyla tím nejšťastnějším obdobím první polovina roku 2014. Unavený po 15 letech dosahování sportovních, akademických a kariérních titulů a úspěchů, smutný z rozchodu po pětiletém vztahu a nemocný po operaci a mononukleóze jsem se ocitl doslova na pokraji svých fyzických a psychických sil. Hnaní se za úspěchy, které pro mě byly celý život prioritní, přestávalo dávat smysl, a v činnostech, které mi přinášely radost a relaxaci (zejména sport), jsem kvůli zdraví nemohl pokračovat. Mé tělo mi (již podruhé) dalo najevo, že tohle zřejmě nebude ten správný směr. Poprvé jsem se rozhodl poslechnout a tyto informace přijmout. Když jsem seděl sám v bytě mezi čtyřmi stěnami a přemítal nad dosavadní cestou i současnými zdravotními limity, hlavou mi najednou proběhla myšlenka vyrazit na týden na hory a místo pracovního notebooku si pořídit a přibalit hůlky na nordic walking. Do té doby pro mě byla jako pro kulturistu chůze pěšky vyloženě za trest, ale vzhledem k tomu, že silový trénink ani běh nepřipadal v úvahu (a onemocněl jsem při každém pokusu o cokoliv, co byla předešlých 10 let má každodenní rutina), rozhodl jsem se volání této myšlenky propadnout. V srpnu 2014 jsem vyrazil do Krkonoš a celý týden se toulal sám po horách a po večerech četl dlouho odkládané knihy. Byl to jeden z nejzajímavějších, nejkrásnějších a nejdůležitějších týdnů v mém životě, který vedl k celé řadě dalších zážitků, přátelství, a hlavně k sebepoznání a zdraví.
Velikost tělesné, psychické i zdravotní transformace při pohybu v horách mě naprosto ohromila. Díky sportu jsem intuitivně znal některé základní principy osobního rozvoje – používal jsem vizualizace vítězství na soutěžích i zákon rezonance u zkoušek na univerzitě dávno před tím, než jsem si v roce 2008 přečetl první knihu osobního rozvoje a tyto principy získaly své pojmenování. Tušil jsem, že celý osobní rozvoj je vlastně jakási vertikální cesta mezi horizontální rovinami našeho života (materiální, duchovní atd.). Nicméně do té doby mě vždy zajímal jen osobní rozvoj v materiální rovině, tedy hlavně dosahování úspěchů, stanovených cílů a naplňování svých rolí. A byl jsem v tom poměrně dobrý. Robert Rohm by mě asi nazval „na úkoly orientovaným cholerikem“, Petr Ludwig zcela určitě cílovým feťákem 🙂 . Teprve až díky pohybu v přírodě jsem skutečně pochopil, že není důležité pouze to, jak rychle jede „Vaše loď“ k nějakému cíli (efektivita, produktivita, tah na branku atd.), ale jestli jede opravdu správným směrem. Tedy zda-li nastavené cíle v materiální rovině opravdu rezonují s Vaším nitrem a není to pouze vnější kompenzace čehokoliv nezpracovaného v duševní rovině. Na horách jsem si při toulkách mezi vrcholky, hřebeny a údolími uvědomil, že hory a lesy ve vnějším světě jsou materiálním vyjádřením této vertikální cesty ve vnitřním světě – tedy duševní (sestupné) či duchovní (vzestupné) cesty. A že pohyb ve vnějších krajinách odpovídá cestě vlastním srdcem a usnadňuje i veškerou duševní práci včetně sebepoznání a stanovení vize a cílů, které skutečně odpovídají Vašemu nitru.
Vedle rozměru v oblasti osobního rozvoje a sebepoznání byl také efekt pohybu v horách na tělo a zdraví úžasný. Zatímco jsem přišel o veškerou svalovou hmotu (a s ní do té doby spojené sebevědomí) a ještě v květnu 2014 byl nemocný po každé krátké zdravotní procházce, v září jsem už díky skupině nadšenců z Brna absolvoval své první náročnější túry ve Vysokých Tatrách a moje tělo začalo opět postupně přípomínat postavu sportovce. Také jsem si nesmírně zamiloval nordic walking jako sportovní aktivitu. Po 15 letech ve fitness člověk dovede vnímat a procítit své tělo a každý sval velmi detailně a právě NW hůlky jsou způsobem, jak při chůzi i běhu zapojit aktivně každý sval (i horní poloviny těla) do pohybu vpřed. Turistika mě oslovila natolik, že jsem v uplynulých 2 letech uskutečnil bezpočet výletů do přírody a horských výstupů včetně návštěvy všech nejvyšších hor a pohoří v ČR. Dva roky po sobě jsem 1. ledna 2015 i 2016 absolvoval sněžnou túru ze Špindlerova Mlýna na Sněžku a zpět a prakticky každý víkend jsem v přírodě nebo na horách. Ačkoliv by to nyní bylo díky zdraví už možné, rozhodl jsem se ke klasickému tréninku v posilovně zatím nevrátit.
V průběhu roku 2015 se mi postupně začaly spojovat všechny oblasti a polarity, kterým jsem se dosud ve svém životě v oblasti osobního i tělesného rozvoje věnoval – 15 let vrcholové kulturistiky se všemi jejími extrémy v roli závodníka i funkcionáře, vysokoškolské studium lidské výživy, 8 let práce se sportovní mládeží, práce redaktora v největším magazínu o fitness, výuka studentů na univerzitě, zkušenosti z práce v nemocnici a konečně i hory, příroda a 8 let aktivního zájmu o osobní rozvoj včetně spolupořádání konferencí. Na podzim roku 2015 při jedné z toulek po Křivoklátsku následně vznikla idea a název stránek coolturistika.cz. Název webu tedy nevyjadřuje pouze skutečnost, že je turistika „cool“, ale je zároveň i odkazem na to, čemu jsem se věnoval posledních 15 let. Na těchto stránkách bych rád využil svých zkušeností ze sportovního svazu, práce s mládeží a redaktorské činnosti pro popularizaci turistiky a tohoto pohledu na aktivní pohyb a sebepoznání v přírodě. Rád bych také postupně vytvořil několik projektů a výzev pro motivaci a inspiraci lidí k výletům do přírody a túrám v horách. Chtěl bych také velmi zdůraznit, že nejsem žádný kouč a filosofie coolturistika.cz není vlastně nic nového. Během posledních let a zejména v průběhu rekonvalescence v roce 2014 jsem si po přečtení celé řady knih a účasti na kurzech a konferencích uvědomil, že různé přístupy osobního rozvoje, různí autoři a dokonce i různá náboženství popisují pouze různým názvoslovím ty stejné principy a metody osobního rozvoje. Mým cílem je pouze být na těchto stránkách ve své přirozené roli moderátora a přiblížit Vám principy osobního a tělesného rozvoje ve srozumitelné formě a v kontextu zdravého rozumu. Názvoslovím coolturistika.cz je aktivní pohyb v horách a přírodě. Věřím, že Vám tyto stránky přinesou radost, sebepoznání a inspiraci.
Poděkování
Rád bych velmi poděkoval několika lidem, bez kterých by stránky nikdy nevznikly v této podobě. Prvním je můj kolega ze Spartan Race týmu, Ladislav Svoboda, který vytvořil celý web a zaslouží si velké poděkování za veškerou práci a trpělivost. Dále bych chtěl moc poděkovat Beata Brošová, že mi jako první ukázala krásy nordic walking. Bez ní bych na hory s hůlkami nikdy nevyrazil. Velké poděkování patří nejdobrosrdečnějšímu člověku z hor, jakého vůbec znám, Martin Háze, že mi poskytl v Krkonoších útočiště a já si i díky němu hory tak zamiloval. A konečně velké poděkování patří i Anetě Dvořákové za všechny nápady a společné výlety, v průběhu kterých jsem si ujasnil celé pojetí a vizi coolturistika.cz.